Projekt Flowers and Children (6. den)

Ani jsme si nevšimli, že už bude konec pobytu. Ráno jsme nasedli do autobusu a vydali se na východ od města. Tu cestu už dobře známe: jede se tudy na letiště nebo na výstaviště Expo Antalya 2016. Tentokrát je ovšem náš cíl poněkud vzdálenější, protože míříme do Side. Město je známé především díky ruinám antických památek, ale vždycky to tak nebylo – ještě ke konci minulého století znali místo pouze baťůžkáři, kteří se zde zastavovali na cestě dál do Asie. Pak tu začaly růst hotely a zbytek si asi umíte domyslet. Dnes žije Side především z turistického ruchu a všude jsou malé obchůdky, které vám nabízejí naprosto neodolatelné zboží typu „a special price for you, my friend“. Ano, ano, ani my jsme neodolali a něco malého jsme koupili. Prošli jsme hlavní nákupní uličkou, zastavili jsme se u sloupů Apollonova chrámu a došli jsme na pláž kousek od města. Byl čas na koupání v moři, které bylo skvělé.

Odpoledne jsme se zvedli a vrátili jsme se na parkoviště, kde na nás čekal autobus. Ještě předtím jsme si vychutnali poslední tureckou zmrzlinu, která by sama o sobě byla naprosto úžasná. Když si ji ale kupujete, nejde o obyčejnou směnu já tobě peníze, ty mně zboží. Každý prodavač této turecké pochoutky je zároveň herec, bavič a žonglér zároveň. Zmrzlinu vytahuje z nádoby speciální tyčí a než ji vydá, provede kupujícímu několik žertovných kousků: ruka se už už natahuje po zmrzlině a ta náhle ucukne nebo málem spadne na zem. K vrcholným kouskům prodavačů pak patří trik s dvojitým kornoutem, při kterém kupec sáhne po tom, ve kterém zmrzlina není. Nakonec se ale osvěžení dočká každý.

Na cestě zpět do Antalye jsme si ještě prohlédli nádherně zachovalé antické divadlo Aspendos a hned po návratu jsme se začali připravovat na rozlučkový večírek. Toho se kromě žáků a učitelů partnerských škol zúčastnily i hostitelské rodiny. Večeři s předkrmem, hlavním jídlem i talířem skvělého ovoce na závěr zakončily turecké tance, předávání darů a děkovné proslovy. A pak nastala ta pravá chvíle pro poslední písně večera. Nejdřív zazpíval koordinátor projektu Flowers and Children, turecký učitel Nedim, a my jsme si řekli, že ten chlapík umí snad všechno. Pak nastoupila zpěvačka. Zpívala turecky, jak jinak, ale všem bylo jasné, že zpívá o loučení. Děkujeme za všechno, milí obyvatelé Antalye, děkujeme za všechno, Turecko.

Mgr. Petr Stříbný, zást. řed.

Tento příspěvek nelze komentovat.